Tzv. dohody jsou mezi zaměstnanci a zaměstnavateli velmi oblíbené hlavně pro svou flexibilitu a jednoduchost oproti běžnému pracovnímu poměru. V nedávné době se zákonodárce rozhodl „dohodáře“ přiblížit postavení zaměstnanců. S jakými změnami musíme počítat? Jsou dohody stále flexibilní a výhodné pro obě strany?

Rozvržení pracovní doby

Dosud bylo pouze na dohodáři a zaměstnavateli, jak si dohodnou rozvržení pracovní doby. To bylo samozřejmě velmi výhodné, když dohodami jsou často řešeny například letní brigády, kde se o pracovním rozvrhu rozhoduje ze dne na den. 

Nyní máme zakotvenu povinnost rozvrhnout pracovní dobu písemně a seznámit s ní zaměstnance nejpozději 3 dny předem. Lze se samozřejmě v rámci dohody dohodnout i jinak, nicméně pokud na tuto skutečnost zaměstnavatel zapomene, váže ho povinnost oznámit rozvrh práce 3 dny předem. 

Při tomto plánování je však zapotřebí myslet rovněž na to, že zaměstnavatel musí dohodáři poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech, splnit požadavky týkající se doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, musí respektovat zvláštní zákonnou právní úpravu noční práce a pracovní pohotovosti. Zaměstnavatel je rovněž povinen evidovat pracovní dobu dohodáře stejným způsobem, jako u zaměstnance v pracovním poměru.

Dovolená

Velmi zásadní změnou je zavedení nároku na dovolenou pro zaměstnance pracující na dohodu. Pro vznik nároku na dovolenou však musí být splněny následující podmínky: nepřetržité trvání dohody po dobu čtyř týdnů a odpracování minimálně 80 hodin během kalendářního roku. 

Pokud tyto podmínky dohodář splní, vzniká mu nárok na dovolenou přibližně ve výši 1,5 hodiny za každých 20 hodin odpracované doby.

Pokud pak vznikne zaměstnanci nárok na dovolenu a tuto do konce dohody nevyčerpá, musí mu být proplacena. 

Volno pro překážky na straně zaměstnance a příplatky

Pokud dohodář bude potřebovat navštívit lékaře, účastnit se například pohřbu, apod. bude mít nárok na uvolnění z práce. Tyto překážky v práci se pak budou započítávat rovněž do odpracované doby pro účely dovolené. 

Dohodářům však nevzniká automaticky právo na náhradu odměny, leda by se se zaměstnavatelem dohodli jinak. 

Nově mají zaměstnanci pracující na dohodu také nárok na příplatky za noční práci či práci o svátcích, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a také za práci o víkendu. 

Další změny

Nově mají dohodáři rovněž právo požádat o zaměstnání v pracovním poměru, na což jim bude muset zaměstnavatel písemně odpovědět i s odůvodněním, a to do 1 měsíce. Musí však být splněna podmínka trvání dohody v předchozích 12 měsících po dobu 180 dní. 

Za určitých podmínek také může zaměstnanec žádat o odůvodnění ukončení pracovního poměru. Jedním z důvodů, pro které může zaměstnanec žádat odůvodnění, a to do 1 měsíce od doručení výpovědi, je například to, že má zaměstnanec za to, že dostal výpověď z důvodu domáhání se rozvržení pracovní doby, požádal o zaměstnání v pracovním poměru, apod.

Změny se dotkly rovněž povinných odvodů.

Jak vidno, změny proběhly napříč celým spektrem zákonné úpravy dohod, kdy je vhodné jim věnovat pozornost nejen tehdy, pokud jste zaměstnavatel, ale rovněž pokud pracujete na dohodu a chcete znát svá práva.