Výpočet výše výživného

Aby soud mohl vypočítat výši výživného pro nezletilé dítě, musí se podrobně zabývat aktuálními majetkovými poměry povinného rodiče, jakož i jeho schopnostmi a možnostmi. Schopnosti a možnosti povinného rodiče představují průměrný příjem, kterého by dosahovala osoba stejného vzdělání, věku a pracovních zkušeností. Jde tak o hypotetický příjem, nejčastěji zjišťovaný prostřednictvím dotazu na úřadu práce ve vztahu ke konkrétnímu typu povolání, který je následně poměřován se skutečně dosahovaným příjmem rodiče s cílem zjistit, zda se povinný rodič záměrně nevyhýbá lépe placenému zaměstnání. 

U rodičů zaměstnaných v pracovním poměru není zjišťování jimi dosahovaného příjmu v zásadě nikterak složité, když odpověď jednoduše lze nalézt v předložených výplatních páskách. U rodičů podnikatelů však situace často tak jednoduchá není. Podnikající rodiče se ve většině případů mylně domnívají, že předložením svého daňového přiznání dostatečně prokazují své příjmy, nicméně opak je pravdou. Podle Ústavního soudu by se soud neměl při zjišťování příjmu rodiče omezovat jen na zjišťování příjmů podle daňových přiznání a účetních výkazů, neboť tyto nemusí ničeho vypovídat o skutečném příjmu z podnikání. 

Zjednodušeně řečeno, skutečnost, že rodič v daňovém přiznání uvede zisk za uplynulý účetní rok v částce 360.000,- Kč, neznamená, že jeho příjem činí toliko 30.000,- Kč (děleno 12 měsíců), navíc za situace, kdy jezdí na pravidelné luxusní zahraniční dovolené a v garáži jeho luxusního domu má zaparkovaná drahá auta, které by si při příjmu 30.000,- Kč rozhodně nemohl dovolit. 

Názor Ústavního soudu

Ústavní soud tak zastává názor, že by neměl být zohledňován jen příjem plynoucí z daňového přiznání, ale i hodnota movitého a nemovitého majetku povinného rodiče, jeho životní úroveň, jakož i například příjem a jiné benefity, které mohou plynout rodiči z obchodní společnosti, na jejímž chodu se významně podílí. 

Možné komplikace

Potíže mohou vyvstat také tehdy, pokud podnikající rodič odvádí tzv. paušální daň, jejímž principem je hradit daň z příjmů i odvody pojistného v jediné měsíční platbě bez povinnosti podávat daňové přiznání. V takovém případě má povinný rodič povinnost prokázat své příjmy jinak, a to například předložením daňové evidence, pokud si ji vede, doloženými fakturami, či výpisem z bankovního účtu. 

Zjišťování příjmů podnikajících rodičů tak může představovat skutečný oříšek, o to více neposkytuje-li povinný rodič soudu potřebnou součinnost. Neprokáže-li povinný rodič řádně své příjmy (úplně, bez zkreslování) předložením všech relevantních listin a dalších podkladů tak, aby mohly být jeho majetkové poměry zjištěny a neumožní-li soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro jeho rozhodnutí (např. svůj majetek, movitý či nemovitý, pohledávky, akcie, různé zaměstnanecké, služební či jiné benefity – např. bezúplatně svěřené hodnoty, osobní vozy, byty apod.), pak bude jeho příjem určen na základě tzv. nevyvratitelná domněnky, dle které platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce. V roce 2023 bylo životní minimum navýšeno na částku 4.860,- Kč, tedy soud při určování výše výživného bude vycházet z částky 121.500,- Kč, jakožto příjmu povinného rodiče.

Závěr

Zjišťování majetkových poměrů povinného rodiče a jeho životní úrovně po účely vypočtení výše výživného může od soudu vyžadovat až detektivní činnost, neboť tento musí příjmové a majetkové poměry podnikatele zjistit komplexně, nikoliv pouze z evidenčních údajů hospodaření. Pokud povinný rodič soudu řádně nedoloží své příjmy a majetkové poměry, může soud využít nevyvratitelnou právní domněnku o příjmech povinného rodiče. Takovýto postup by však neměl vést ke zjevné nepřiměřenosti a nespravedlnosti, a tak tam, kde je to možné, má soud za pomoci jiných důkazních prostředků alespoň rámcově odhadnout maximální možné příjmy povinného rodiče a z těchto vycházet.